Městské muzeum Kožlany a Informační centrum

Dr. E. Beneše 2
Kožlany
331 41 Kralovice
+420 373397333
+420 720347390
info@muzeumkozlany.cz

ROD BENEŠŮ

21.06.2014 16:03

ROD BENEŠŮ


 

            JMÉNO BENEŠOVI

 V městečku nazývajícím se Kožlany nepatřilo rodové jméno Benešů k nejstarším jménům. Jméno Beneš se zde objevuje až později, pochází původně z latinsky psaného jména BENEDIKT, což znamená v překladu do češtiny blahoslavený nebo požehnaný. Jeho výskyt byl převážně na venkově, kde jeho název znamenal svobodný, zemanský s určitými přívlastky. Je možné tvrdit, že to potvrzuje i rod Benešů, kteří byli původně z rodu svobodných sedláků pocházejících ze Šlovické tvrze, jež byla spřízněna s husitským hnutím a vojskem.

Rod Benešů ze Šlovic se rodově rozděluje na tři grunty podle majetku, které neustále stojí vedle sebe. Prvnímu gruntu se říká „U Benešů“, druhému místní přezdívají „U Vítů“ a třetím „U Zíků“. První rodina Benešů ze Šlovic se později přestěhovala do nedalekých Tříman. Z této rodiny pochází Matěj Beneš, který byl synem Josefa Beneše z Tříman a matky Anny Staňkové z Týřovic, a jehož synem bude právě prezident druhé Československé republiky.

 

MATĚJ A ANNA BENEŠOVI

Z gruntu nazývajícího se „U Vítů“ ze Šlovic kupuje Jan Beneš a jeho manželka Františka (rozená Výstupová z Hřebečníků čp. 15) v Kožlanech grunt s číslem popisným 101 pro svého syna Jana Beneše, který si bere za manželku Kateřinu Kopovou z Kralovic. Z jejich manželství vzešli čtyři děti Vojtěch, Jan, Tonička a Anna, což je budoucí maminka druhého prezidenta Československé republiky. Prvorozený Vojtěch byl rakouský voják a v roce 1866, kdy probíhala bitva tzv. U Sadové tedy u Hradce Králové, padl a byl pochován v Kutné Hoře. Jan zemřel tragicky při požáru u sousedů, kterým pomáhal snášet z půdy pytle s obilím a zabil se pádem ze schodů. Rodině zůstaly jen dvě dcery Tonička a Anna. Tonička se provdala do Kralovic a na gruntě zbyla nejmladší dcera Anna jako jediná dědička chalupy a 16ti strychů polí a je proto žádanou nevěstou. Anna nebo také Nana, jak ji říkali doma, byla poslána za mlada do služby k pánům do Německa a Kadaně, kde se naučila dobře německy. Při zásnubách dává přednost před ženichem ze Sudet svému bratranci Matějovi Benešovi z Tříman, kterého znala od dětství, když jezdili na poutě k dědečkovi.

         Manželský svazek již zmiňovaných tedy Matěje a Anny byl velmi požehnaný. Z jejich manželského svazku vzešlo deset dětí.


            PRVNÍ SYN VÁCLAV

První syn se narodil 26. 9. 1865 a dali mu jméno Václav podle patrona České země. Václav po vystudování obecné školy v Kožlanech, přešel do Prahy, kde vystudoval učitelský ústav. Za jeho studentských let v Kožlanech byl velmi všestranně činný a byl velkým propagátorem ochotnického divadla. Po studiích nastoupil jako učitel v Kožlanech, na Křiči a pak v Praze. V I. Světové válce byl perzekuován a internován za odbojovou činnost svého bratra Edvarda. Ve válce mu padl syn Miroslav a krátce po válce v roce 1919 následkem internace v 54 letech předčasně umírá.

DCERA REGINA

    Druhé dítě se narodilo 7. 11. 1867 a byla to holčička, kterou pojmenovali Regina. Po vychození školy pomáhala rodičům na statku a později se provdala za malozemědělce Antonína Hoppa z Kožlan čp. 152, který byl vyučen ševcem. Za I. Světové války podporovali potravinami všechny příbuzné v Praze a dokonce k Hoppům do Kožlan jezdila pro potraviny i Alice Masaryková (JANDÍK). Po válce v roce 1923 však dům a hospodářství v Kožlanech prodávají a stěhují se do Prahy-Bráníka. Měli dva syny a chtěli být alespoň ve stáří blízko svým dětem.

SYN JAN

     Dalším synem byl Jan, který se narodil 31. 8. 1870. Jan byl pokřtěn po vzoru mučedníka a bojovníka za pravdu Mistra Jana Husa. Po vystudování obecné školy se vyučil truhlářem v Petrohradě. Byl dobrodružné povahy a toužil se podívat do Ameriky, kam také po vyučení truhlářem odjel. V Americe se usadil v Milwankee, kde si zařídil truhlářskou dílnu a později prosperující realitní kancelář

 

DCERA BARBORA

     Druhá dcera jmenující se Barbora se narodila 4. 12. 1872 a stala se duší celé rodiny Benešů, poněvadž později zastala veškeré práce v obchodě. Chodila s maminkou pravidelně do kostela zpívat na mši, ale i na procesí do Všehrd, Mariánské Týnice ale i k Mariánskému kostelíku nad Petrovicemi, kde byla proslulá studánka s léčivou vodou. Baruška byla opravdu svědkem veškerého dění u Benešů v Kožlanech a v Kožlanech se také provdala za hospodáře a ševce Františka Vožeha z čp. 159 z dolejšího konce. Měli dvě děti, syna Stanislava, který byl později telegrafistou v Praze a dceru Emilku, provdanou za učitele Kubáta, která byla neteří prezidenta Beneše a která byla 29. 4. 1943 v Kožlanech  zatčena a internována v táboře Osvětimi.

 

SYNOVÉ ALBERT A BEDŘICH

     Pak se u Benešů narodil syn Albert, který zemřel hned v kojeneckém věku a po něm 19. 2. 1875 syn Bedřich, který vychození školy odchází z domova do Plzně. Po vyučení se vrací domů do Kožlan, věnuje se obchodu a zakládá rodinu. Mnoho lidí z Kožlan emigruj z Kožlan do Ameriky a v důsledku této situace v roce 1909 rozhodne grunt Benešů prodat a kupuje mlýn zvaný „Soukeník“ v Plané nad Lužnicí u Tábora. Bedřich však po I. světové válce mlýn Soukeník s hospodářstvím v Plané nad Lužnicí opět prodává a kupuje v Pluhově Žďáru, okres Jindřichův Hradec, statek zvaný "Na Zámku" (bývalou tvrz obehnanou vodním příkopem), kde těsně před válkou 26. 8. 1939 uprostřed své rodiny ve věku 64 let umírá.

    

DCERA CILKA A SYN VOJTA

Další narozená dcera Cilka se nedožívá dlouhého života a umírá v dětském věku. A tak přichází roku 1878 další syn Vojtěch nebo Vojta, jak mu všichni říkali, který prý spatřil světlo světa za humny na malém paloučku v Hájku. Po ukončení studií Vojta nastupuje jako učitel v Čakovicích u Prahy. Je vědecky a kulturně činný a vydává několik knih např. "Za kožlanskými humny", "Naše maminka", "Rok na vsi" a jiné. V roce 1913 je povolán českými krajany a jejich Maticí školskou v New Yorku, aby napsal pro české školy v Americe "Českou čítanku" a koordinoval tam české školství. Těsně před I. světovou válkou se vrací do Čech, aby však  v roce 1915 opět odjel, aby se vyhnul odvodu do rakouské armády. V Americe navštěvuje krajany, shání peníze na zahraniční odboj, pořádá přenášky a píše do novin a časopisů. Vydává různé vědecké statě a studuje dělnické hnutí v Americe. Po válce v roce 1919 se Vojta vrací, bydlí na Ořechovce v Praze a je veřejně a politicky činný v sociálně demokratickém hnutí. Je zvolen do senátu a ve funkci zemského školního inspektora se zúčastňuje reformy československého školství. Vojta Beneš často a rád jezdí do Kožlan, kde pořádá přednášky ze svých cest v Americe, ke společně se svými spolužáky a vrstevníky Petrem Bendlem a hrnčířem Antonínem Hoffmanem posilují sociálně demokratickou stranu v Kožlanech. Která ve volbách po první světové válce volby vyhrává a starostou se stává sociální demokrat Vojtěch Rabštejnek z čp. 245. Těsně před II. světovou  válkou pak odjíždí Vojta Beneš s rodinou trvale do Ameriky a po válce se vrací do Čech pouze sporadicky na návštěvu.

SYN LADISLAV

     V roce 1881 dne 26. 6. přichází na svět syn Ladislav, který z rodu Benešů nebyl nikdy známý. Dětství prožil v Kožlanech a po vychození školy se stává strojním zámečníkem. Po tovaryšské praxi chodí na průmyslovou školu a poté zastává funkci mistra a později úředníka v ČSD. Následkem tragické nehody na motocyklu začátkem čtyřicátých let ale umírá.